Život v Christchurch

Po delší odmlce se opět vracím k psaní blogu. Po téměř 5 měsících, které utekly jako voda, mám opět volný čas. Ne, že bych ho v průběhu neměl, ale pokud byl, tak jsme jej většinou vyplnili výlety, sportem, nebo jen tak s kamarády. Bohužel jsem si 14.8. poranil koleno při lyžování na Mt. Hutt, takže toho času je teď podstatně víc, než bych si přál :-(.

Do Christchurch jsme po cestování přijeli tuším 5. března. Prvních pár nocí, než jsme si našli vlastní bydlení jsme zůstali u Fábia - našeho kámoše, který nás s přespáním v Christchurch nikdy nenechá ve štychu. Po pár dnech jsme se nastěhovali do “Sharehousu” k Jane, kde jsme měli vlastní pokoj a zůstali tam až do 25. dubna (toto datum si pamatuji, protože jsem měl volno z práce z důvodu státního svátku St. Anzac day), kdy jsme se stěhovali do vlastního domu. Během bydlení u Jane jsme si oba našli stálou práci, kterou jsme naštěstí nemuseli a ani doufejme nebudeme muset měnit. 

Denča se stala číšnicí (nemám rád to slovo, protože zní hrozně lacině, ale jinak se to povolání holt nedá nazvat) v jednom z nejlepších hotelů ve městě - Commodore Hotel. Hotel má smlouvu s Air New Zealand, USA Antarctica Expedition a pořádá denně i několik konferencí, takže tomu odpovídá jeho vysoká úroveň. Denča se po zapracování přeorientovala na konference a v současné době to vypadá tak, že je možná dostane kompletně na starosti. Ona se nerada chválí, ale na holku z východní Evropy to není až tak špatný si myslím, co vy na to?

Já jsem si převedl řidičák na Zélandský a udělal jsem si WTR certificate (wheels, tracks,rollers - nakladače, bagry, válce - veškerá pracovní technika). Vždycky jsem si to chtěl vyzkoušet a tady v Christchurch je k tomu ta nejlepší možnost. Týden po licenci jsem začal pracovat pro Downer - jedna z největších NZ společností zabývající se výstavbou infrastruktur. Postupně jsem přidal Class 2, řidičák na menší náklaďák do 18tun a kdybych si neporanil koleno, tak bych už dnes měl Class 4 - což je neomezená tonáž. V práci jsem zhruba po měsíci začal dostávat více a více prostoru si všechno osahat, vyzkoušet a naučit se, takže se ze mne nakonec stal ridič z povolání. Snad se k tomu ještě vrátím :-).

Můj truck a loader, kterým se nakládám

Od července jsem byl přesunut do centra města

Velkou událostí a pomyslným milníkem pro nás byl pátek 20. května, kdy za námi dorazila legenda všech legend, jak on sám sebe nazývá “The best one = Ten nejlepší”…..Hampli, vlastním jménem Tomáš Hampl. Díky jeho příjezdu se náš dosavadní život proměnil v jednu velkou, nikdy nekončící Párty s velkým P!

Hampli po příletu

Nerozlučné párty duo Hampli&Ivoš

Hampliho narozky

Plán co a jak dál jsme v průběhu společně s Denčou hodně upravovali, až jsme dospěli k závěru, že chceme definitivně prodloužit víza o 3 měsíce. V Christchurch zůstat do konce listopadu, přesunout se opět na třešně, ke konci ledna se otočit do Austrálie cca. na týden, přiletět zpět na turistická víza a v tom nejlepším počasí (únor/březen) docestovat zbytek, převážně severní ostrov. Prodat Estimu a přesunout se do Asie na cca 2-3 měsíce. Vzhledem k mému zranění jsme teď bohužel museli zrušit víkend v Queenstownu a dovolenou na Tonze, což nás neskutečně mrzí - slušně řečeno. Byla to motivace, na kterou jsme se mohli dopředu těšit, bohužel je tomu jinak…

Uvidíme co dnes odpoledne řekne paní doktorka na moje koleno, to asi zásadně ovlivní naše další plány.

Během doby strávené zde v Christchurch jsme se maximálně snažili poznat okolí a užívat si té trošky volného času. Nebudu sem vypisovat všechno, protože už si na to sám ani nevzpomenu.

Výhled na Sumner - část Christchurch

Předtím než přijel Hampli jsme byli lést na skalách tyčících se přímo nad Christchurch a na výletě na Mt. Sunday.

Denča ve stěně

Mt. Sunday 

Větší akcí kam jsme se vydali ve složení Já, Denča, Hampli a Ivoš byla dvoudenní hřebenovka přes Mt. Fyffe (1602 m.n.m.). Nádherná cesta tyčící se nad Kaikourou, krásný výhled a ideální počasí. Horší byl sestup, kdy jsme museli asi 20x překonávat koryto řeky. Jo kdybychom to věděli na začátku, tak bychom řeku jednoduše procházeli a ušetřili spoustu času, stejně k tomu později došlo.

Vrchol Mt. Fyffe

Tady ještě kluci hledají vhodné místo k přechodu 

Počasí bylo TOP!

S Hamplim jsme toho zažili hodně díky mému velkému příteli z práce - Jave. Díky němu jsme dvakrát pekli RoastBeef z kance, kterého jsem od něj dostal. Byly jsme s ním jeho tereňákem v offroadu, vytáhli jsme na projížďku jeho loď, byli jsme na pláži. Doufám, že budu brzy fit, protože máme naplánováno jít lovit, což bude určitě velý zážitek.

Ivoš alias MasterChef 

Naposledy polít a ještě chvilku

Holky už se nemůžou dočkat, jednou nemuseli vařit

Land Cruiser před offroadem

S lodí 

Že já se vždycky od Hampliho nechám do všeho natlačit

Čím to asi bude, že má Hampli zase tak dobrou náladu...

...aha, proto, to by nebyl Hampli, aby s sebou na loď nekoupil "pár" piv

Hampli si s sebou na Zéland dovezl kompletní lyžařskou výbavu. My jsme si ji půjčili a následně zakoupili sezónní pernamentky na Mt. Hutt. Pevně doufám, že ještě budou i beze mne jezdit dál lyžovat :-) Video z našeho lyžování je zde.

Na vrcholu Mt. Hutt 2200 m.n.m. 

Výhled z vrcholu Mt. Hutt

Kvůli lyžím jsme po vzájemné dohodě s Hamplim, koupili Subaru Forester, který jsme párkrát taky vytáhli na výlet.

Na pláž

A nebo do sněhové vánice

Myslím, že se nemáme vůbec špatně. Někdy je prostě líp a někdy trošku hůř. Bohužel mě to teď takhle doběhlo a musím se s tím vypořádat. Ono to zase uteče jako voda a budu znovu psát o tom co jsme prožili a kde jsme byli :-)