Jablečný sad

Po víkendu v Kewaka national Parku přišel chladný a deštivý týden. Pracovat jsme byli jen třikrát. Po pátečním zatloukání hřebíků jsme si vyzkoušeli, jaké to je natahovat drát a připínat jej do těchto kolíčků. Jedná se o velmi důmyslný systém jak vinnou révu udržet v růstu ve svislé ose mezi dráty. Pořád jsme chodili vinicemi řadu po řadě a jednoduchým grifem dráty dostávali na potřebné místo. Druhá německo-francouzská parta se mohla přetrhnout, aby byli lepší než my a místo chůze skoro běhali. Na to jsme zareagovali patřičnou inovací, kdy jsme byli během jednoho projití mezi dvěma řadami vína schopni napnout drát na obou stran sloupů. Bohužel tato inovace nesklidila patřičný obdiv u majitele vinice, který nás seřval slovy "Don´t do anything, what I did not tell you!" Argumentace, že všechno víno je přesně jak má být a je to 2x rychlejší nepomohla. Jak už jsme si stihli všimnout, tak tady na farmách platí pravidlo "Prvně se dře, potom myslí, nejspokojenější je ten, komu to nemyslí".

Druhý ze tří pracovních dní jsme naplnili podruhé a naposledy ve Water factory. Poslední pracovní den jsme pro změnu sázeli vinnou révu. Práce jednoduchá, v podřepu zahrabávání ručně v rukavicích, hodně chození, hodně lidí dohromady, takže nic strašného. Inovace opět nula, kéž by tak šel vyndat mozek z hlavy a nechat jej zamčený v autě a jen makat.

Víkend jsme strávili odpočinkem, jelikož celý propršel včetně pondělí. Na nové pracoviště jsme tedy nastupovali až v úterý 17.11, bohužel tady svátek nemají a do práce se musí :-(. Režim je jasný každý den 7:30-17:00 s půlhodinou na oběd od 12h, včetně soboty, která je jen dopoledne. Pracujeme na jablečném sadu nedaleko Hastings ve skupině asi 20 osob.

Řada menších stromů s žebříkem v pozadí

Práce se provádí ve dvojicích, kdy každá z nich má svoji danou řadu a má za úkol ji postupně protrhat. Jedná se o tzv. Thinning, kdy jablka rostou v počtu od 1-7 ks na danou větvičku a naším úkolem je nechat vždy jen jedno jablko na každých 10 cm plochy. Na sadu jsou většinou dražší odrůdy jablek, které jdou všechny na export, tudíž jde hlavně o kvalitu práce.

Hlavně opatrně, abych nezlomila žádnou větvičku

Práce sama o sobě není nijak extra fyzicky náročná, posloucháme při tom každý svoji hudbu, někdy se bavíme. U mě osobně se jedná o 9 hodinovou párty, kdy nohama pařím a rukama se snažím trhat jablka do rytmu.

Teď to vypadá spíš jako DJ, než tanečník

Zaplaceno dostáváme za strom, aktuální sazba se odvíjí od velikosti stromů, zatím se nám daří držet při normálním pracovním tempu nad minimální mzdou, takže si nemůžeme stěžovat. Zde na farmě hodláme pracovat až do soboty 5.12. Kdy se vydáme směr jižní ostrov za dalším vysněnou profesí a to Cherry picker - sběrač třešní.